O mně

Je kariéra hokejisty dlouhá, nebo krátká? Každému se nepodaří přehodit výhybku a nechat se poslat zpátky na led jako trenér. A tak dokud mi život v hlavě nezamrzl, tady máte pár hokejových milníků.

 

Když to neklapne s házenou… a ani s fotbalem

Jsem z Kopřivnice, malého města u Ostravy. A naši chtěli, abych začal sportovat. Dva týdny jsem to zkoušel s házenou, která se v Kopřivnici extraligově hraje dodnes, ale nebavilo mě to. Pak jsem zkusil fotbal, což dopadlo obdobně. Co se mnou? Na hokej! Bylo mi sedm a do přípravky jsem naskočil pozdě. Ostatní měli měsíc náskok a bylo to znát, hodně jsem zaostával. A protože jsem nerad poslední, zatnul jsem zuby a pořádně do toho šlápnul.

 

(6. třída, HC Tatra Kopřivnice)

 

Na střední jsem hrál za vítkovické juniory. V 16 mě vzali do áčka a v 17 jsem odehrál svůj první extraligový zápas. Byl to skvělý pocit. Nejen vědět, ale celým tělem cítit, že nejsem jen do počtu. Že jsem součástí týmu, kde mám svoje pevné místo. Dotáhl jsem to až na mistrovství Evropy do 18 let, kde jsme brali bronz. Tam si mě všimli San José Sharks, v roce 1994 draftovali a následně pozvali na kemp. Anglicky jsem neuměl, o to víc jsem se na ně snažil zapůsobit na ledě. Věděl jsem, že tudy totiž povede cesta do NHL.

 

Když rodiče navíc nemají telefon

Americká juniorská soutěž mi dala víc než dospělá liga u nás. Žil jsem jenom hokejem a podřizoval mu úplně všechno. U dnešních mladých kluků se tento přístup moc nevidí. Nejdou až na hranu, nebo lehce za ni a v životě i ve hře radši volí easy way out. Je to tak správně? Ne, pokud chceš hrát hokej profesionálně.

V juniorském týmu Tacoma Rockets se mnou nebyl ani jeden Čech a trenér mě navíc neměl moc rád. Stýskalo se mi a naši neměli telefon, takže jsem jim vždycky musel nejdřív poslat dopis, kdy a v kolik budu volat, aby se mohli nakvartýrovat k sousedům. Moje náhradní americká rodina, u které jsem bydlel, byla naštěstí moc fajn.

 

(v sezoně 1995-1996 , s rodiči a majitelem Kelowna Rockets WHL, Brucem Hamiltonem)

 

Bylo to těžké období, ale dal jsem to. Po večerech jsem se učil anglicky, zapadl jsem do týmu, přesvědčil jsem trenéra, že si šanci zasloužím a hlavně… hlavně jsem chtěl tak moc něco nedokázat a uspět. Zpětně jsem neskutečně rád, že jsem vydržel a zůstal. Ten první měsíc byl nejhorší, každý den jsem přemýšlel, jestli se nemám vrátit domů. Jenomže láska k hokeji a touha být lepší byla prostě vždycky silnější.

 

Když to hodně bolí

Dnes jako trenér jasně poznám, kdo hře dává všechno a kdo jenom kecá. Hráč ode mě vždy ví na čem je a jak jeho hru vnímám. Snažím se mu otevřít oči a vysvětlit, že hokej se hraje v první řadě pro tým, ne pro tribuny. Tohle a mnoho dalšího mě naučila právě americká škola.

 

(nasazení a odhodlání bojovat o každý kotouč, utkání proti Calgary Flames)

 

 Když jsem si v roce 1996 konečně vybruslil smlouvu do Buffalo Sabres, kam mě San Jose Sharks vyměnili jako talentovaného juniora, hrál jsem rok a půl na farmě, odkud si mě sem tam vytáhli na zápas. Trenér mě poslal do obranného pásma, kde to nejvíc bolí. V 18 jsem to vůbec neuměl, nebyl jsem komplexní hráč, ale za čtyři sezóny jsem se zlepšil natolik, že jsem mohl hrát ve všech pásmech. Amerika mě naučila jít na dřeň. Co to přesně znamená? Že i když to bolí, jsi zraněný nebo ti to zrovna moc nejde, kousneš se a hraješ, jak nejlíp to jde.

Po hořkém finále Stanley Cupu v roce 1999 (o kterém si můžeš přečíst tento článek) přišlo nové milénium a s ním i titul mistra světa s českou reprezentací. Po něm jsem nastoupil do Ottawa Senators, kde jsem hrál až do dalšího mistrovského titulu v roce 2005. Potom onemocněla máma. Proto jsem přestoupil do švýcarského Davosu, odkud to bylo domů podstatně blíž. Během Spenglerova poháru v roce 2006, velkého vánočního turnaje, máma zemřela.

 

(s rodiči po zisku titulu z MS ve Vídni 2005, na fotce i rodinný přítel Jiří Viktora, žijící v Ottawě, kde jsem působil před MS)

 

Když je na čase plánovat, co dál

Na začátku roku 2007 jsem si poranil koleno , které mě na celý rok vyřadilo ze hry. A po roce ve švýcarském Langnau jsem se rozhodl, že je na čase vrátit se domů. Od roku 2010 jsem hrál v Třinci, kde jsme záhy po finále s Vítkovicemi získali titul. V roce 2015 jsem se stal hrajícím asistentem trenéra. Udělal jsem si nejvyšší trenérskou licenci A a pochopil, že tudy vede moje cesta. Vzal jsem místo trenéra třinecké juniorky a hned jsme získali titul mistra.

Začal jsem trénovat i reprezentační 18, poprvé jsme dokonce vyhráli Memoriál Ivana Hlinky v Břeclavi. Trénink dvou týmů ale znamená málo času na rodinu, proto jsem si nechal jen reprezentaci, se kterou jsme hráli na vrcholné akci, MS U18 na Slovensku čtvrtfinále. V prodloužení nás bohužel porazil tým Finska.

Následoval telefonát s velkým T, po kterém jsem se stal hlavním trenérem áčka třineckých Ocelářů. První sezona vyšla fantasticky. Tedy až na finále, ve kterém jsme podlehli Kometě. Letos už jsme si mistrovský titul vzít nenechali 😉 Mně k tomu navíc přistál titul Nejlepšího trenéra české hokejové extraligy.

 


(radost z vítězného gólu v obležení třineckých svěřenců, finále extraligy  2018/2019)

 

Můj život ale není jenom hokej, dnes už ne. S manželkou Renatou máme dvě dcery, které sice hokej nehrají , zato jsou naprosto fenomenálními fanynkami!

 

Statistika věda je:

  • Počet odehraných sezon, zápasů a gólů v NHL: 10, 580, 69
  • Kluby NHL: Buffalo Sabres, Ottawa Senators
  • Počet odehraných sezon, zápasů a gólů v extralize: 6, 143, 33
  • Kluby extraliga: HC Vítkovice, HC Kometa
  • Reprezentace: 28 zápasů, 4 góly
  • Nejvíc gólů v zápase:
  • Nejvíc gólů v sezóně:
  • Tituly: vítěz AHL 1996, mistr světa 2000 a 2005, mistr Švýcarska 2007 s HC Davos, vítěz české extraligy 2010/2011 s HC Oceláři Třinec, vítěz Memoriálu Ivana Hlinky 2016, vítěz české extraligy 2018 / 2019 jako trenér týmu HC Oceláři Třinec, titul Nejlepší trenér 2018/2019
  • Výška: 183 cm
  • Váha v plné formě: 93 kg
  • Váha dnes: 96 kg
  • Manželství: šťastné hlavně díky trpělivé ženě Renatě
  • Děti: 2 dcery

 

Můj životopis stručně a jasně

*26. duben 1976

HC Vítkovice (1992-1994, 1999/2000, 2004/2005, 2008-2013)

HC Kometa Brno (2009/2010)

Tacoma Rockets WHL (1994/1995)

Kelowna Rockets WHL (1995/1996)

Rochester Americans AHL (1995-1998)

Buffalo Sabres NHL (1995-2003)

Ottawa Senators (2003/2004, 2005/2006),

HC Davos (2006/2007)

SC Langnau (2007/2008)

2008 svatba ☺

HC Oceláři Třinec (2013/2014)

Asistent trenéra HC Oceláři Třinec (2014/2016)

Hlavní trenér HC Oceláři Třinec (2017/2019)

Hlavní trenér české reprezentace U20 (2018/2019)