Pořádně se rozcvičí, nasoukají se do výstroje. Potom je ale na rozdíl od ostatních spoluhráčů velkou část zápasu připraven zasáhnout do utkání na střídačce. Ve svém dalším textu rozebírám, co obnáší role sedmého beka nebo třináctého útočníka. Nevděčná úloha pro hokejisty, která ale nabízí užitečnou nápovědu pro trenéra.
Popravdě být na okraji sestavy není jednoduchá situace jak pro hráče, tak i trenéra. V hráčské kariéře si nevybavuji, že bych pravidelněji zastával roli třináctého útočníka. Dovedu se ale do pocitů hráče dobře vcítit a vnímám roli náhradníka jako nelehkou.
V NHL jsem začínal i třeba nastupoval jako člen čtvrté formace, která se dostává na led nepravidelně, sporadicky, odehraje v utkání do 10 minut času na ledě. Člověk sedí na střídačce a v hlavě mu to šrotuje: Kdy mě tam ten trenér dá? Teď, nás tam trenér konečně pošle!
Dobře, tak už teď!
Anebo teď!
Ví, že tady na střídačce, vůbec sedím?!
Jenže šance stále nepřichází. Trenér to samozřejmě vnímá jinak a na led posílá jiné formace nebo hráče.
Musím říct, že to není jednoduchá situace, protože hráči na okraji sestavy musí stále zůstat nastavení, aby kolektivu dokázali pomoct v okamžiku, kdy to tým bude potřebovat.
Je složité podobnou úlohu zvládnout nejen psychicky, ale i fyzicky. Měli by zůstat pozitivními, povzbuzovat nebo burcovat ostatní spoluhráče, zůstávat neustále připravení.
Důležité signály pro trenéry
Dění v zápase je mnohdy odraz toho, co se děje v tréninku. Nestává se často, že si za pár dobrých střídání vyhrajete lepší pozici v sestavě. Je důležitě vědět, že si důvěru trenérů musíte vybojovat a zasloužit především prací na trénincích a přes nastavení, které si při nich udržujete.
Hráč v roli sedmého obránce nebo třináctého útočníka by neměl být zapšklý, nesmí najet do ublíženého režimu, že mu někdo dělá něco nepěkného. Hráčovi to ještě víc sebere sebedůvěru, projevuje se to na jeho řeči těla, čehož si všímají trenéři i celá hráčská kabina.
Je důležité říct, že není žádnou ostudou, pokud se někdo ocitne v sestavě jako sedmý bek nebo třináctý útočník, kde nebývá vytížení bůhvíjaké.
Je ale důležité se z nevděčné pozice vymanit. V tréninku je nutné ukázat trenérům, že nejste spokojen se svou rolí. Nikoli uražeností, ale tréninkovým nasazením a přístupem! Sesun v sestavě by měl sloužit možná i jako zdravá motivace:
„Já trenérům ukážu, že bych měl šanci dostat, že mě tam prostě budou muset dát a já jim dokážu, že už si své místo svými výkony udržím.“
Správně nastavený hokejista se chce posouvat sestavou vzhůru, zůstávat hladový a objevovat se na ledě v čím dál důležitějších momentech.
Místo ledu rotoped
Hráč mimo základní sestavu skrytě a někdy naopak i okatě ukazuje, jak je na tom charakterově. Trenéři si všímají jeho reakce a chování na střídačce. Je pozitivní, když povzbuzuje spoluhráče, komunikuje s nimi. Nezahořkne, dá stranou osobní ego, ale soustředí se na kolektivní úspěch. Dál by měl mít v hlavě, že musí být neustále připravený, aby kdykoli mohl naskočit na led a ukázat všem, že do hrající sestavy patří.
Hokej je rozmanitý v tom, jaké osobnosti ho hrají. Jsou hráči, kteří jako sedmí obránci nebo třináctí útočníci přestanou komunikovat, neangažují se do týmové atmosféry, ale spíš jen mlčky sedí a hledí do prázdna. Trenéři z nich cítí, že duchem nejsou v trénincích a zápasech, což jim spíš uškodí a zapadají do depresního nastavení. Samozřejmě trenér by měl rozlišovat, že někdo je tišší typ, ale rezignaci daného jedince umí zcela jistě rozpoznat.
Samozřejmě je také těžké naskočit do rozehraného duelu jako náhradník.
Vzpomínám si, že když jsem neměl v utkání herní vytížení, mezi třetinami jsem si sundal brusle, helmu a rukavice, sedl si na rotoped a ve zbývající výstroji několik minut šlapal. Snažil jsem se, ať zůstanu v zápasovém nastavení. Neměl jsem rád, když jsem cítil, že mám nohy jako kámen a kdyby daná šance přišla, já bych byl „nepoužitelný“.
V hokeji se dějí změny neuvěřitelně rychle, může nastat chyba nebo zranění spoluhráče a rázem jste v sestavě. A podobné vychytávky na udržení rytmu a koncentrace fungují.
V hokeji se dějí změny neuvěřitelně rychle a může se stát, že se původně sedmý bek nebo třináctý útočník znenadání dostane do sestavy.
Každý hokejista to má jinak. Někomu pomůže energetický nápoj nebo si v přerušené hře skočí na ledě, aby udělal pár bruslařských temp.
Určitě se ale všichni hokejisti shodnou, že daná role je nepříjemná pro všechny hráče.
