Každý den si nazouvat brusle, potit se, schytávat tvrdé rány. Každý má odlišnou motivaci, proč všechnu podobnou hokejovou dřinu podstupuje. Někdo to dělá, protože chce góly, slávu, úspěchy, peníze, bohatství nebo obdiv. V mém dalším článku přibližuji, jak vnitřní i vnější motivace může hokejistu dostat do světa těch nejlepších.
Odmalička jsem měl v sobě zakódováno, že chci hrát s těmi nejlepšími, jezdit na mistrovství světa nebo se dostat do NHL, což hráčům z mé generace bylo umožněno.
Tohle je přesně motor, který by měl pohánět každého hokejistu nebo hokejistku. Trenér nebo hráčovo okolí se poté může snažit jakkoli, ale bez správného nastavení hráče nebo i jeho rodičů nemusí přicházet správná odezva. Tvrdím, že bez podobně silné vnitřní motivace hokejista v kariéře nic převratného nedokáže a nemůže mít konstantní úspěchy. Moje víra, motivace a nezdolnost mi v hokejovém životě po složitějších chvílích pokaždé ukázaly přívětivější tvář a zahřály na srdci.
Vnitřní motivace je naprosto zásadní, ale také tvoří propojenou nádobu s vnější motivací. Každý hokejista se dostane do fáze, kdy se mu hodí pomoc, podpora nebo nakopnutí a vrácení zpátky na správnou cestu.
Vzpomínám na své hráčské časy, kdy jsem poprvé ještě jako teenager, ano už to je celkem dávno :), poprvé nakoukl do NHL v dresu týmu Buffalo Sabres.
Byl to splněný sen, který člověka vnitřně uspokojil. Zároveň s odstupem vnímám, že u spousty hráčů se dostaví určité polevení a chtíč se vytrácí. Hráč může podlehnout přesvědčení, že se bez sebevětší snahy dovedou udržet mezi nejlepšími.
Opak je ale pravdou. Úsilí je nutné naopak ještě stupňovat.
Tady se připojuje k vnitřní motivaci i ta vnější. Cítíte určité nároky od spoluhráčů, trenérů a organizace, které nechcete zklamat. Vaším úkolem je, abyste se stabilizovali v týmu a stoupali v týmové hierarchii. A z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že není vůbec jednoduché dokazovat v každém tréninku i zápase, že jste lepší než vaši spoluhráči. Ti jsou přitom vaši konkurenti s obdobnými dovednostmi a vlastnostmi, s nimiž bojujete o stejné místo v sestavě.
Konkurence. Co tě nezabije, to tě posílí
Konkurence představuje něco, co odlišuje NHL od jakékoli jiné soutěže. Nutí vás neustále pracovat, jít na hranu svého výkonu. Nebudu lhát, po očku konkurenty zápolící o jediné volné místo v sestavě sledujete a pokoušíte se přesvědčit všechny, že právě vy jste ti lepší a vhodnější. Budujete si pozici v týmu.
S NHL souvisí, že jste v ní špičkově ohodnocení, špičkově je o vás postaráno a máte vymoženosti pro nejlepší hráče na světě. Na zápasy létáte soukromými letouny. Do dějišť zápasů dorazíte s denním předstihem, můžete si v klidu na nejrozmanitějších místech vyrazit se spoluhráči na dobrou večeři, odpadá náročné cestování autobusem jako třeba na farmě.
Když si vzpomenu na období v nižší AHL, platy se tehdy u dvoucestných kontraktů pohybovaly někde v rozpětí 50 až 100 tisíc dolarů za rok. Daně vás připraví zhruba o polovinu výdělku a druhá polovina vám zbývá na živobytí. Není to žádný luxus oproti životu v NHL, kde se smlouva pro mladé a začínající hráče může pohybovat kolem milionu dolarů. I takové okolnosti mohou ovlivňovat nebo motivovat hokejisty.
Vnímám, že může být velice krátkodobé a ošidné, pokud finance představují pro hokejistu hlavní motivaci. Tím se vracím k významu vnitřní motivace, která hokejistu pohání trvale. Mou kariéru v NHL formovalo, že jsem si na šanci musel počkat. Když jsem byl mladý, často ve mně hryzal pocit křivdy, že bych si v ní zasloužil nastupovat na dennodenní bázi.
Člověk musel ale být trpělivý. Vnitřní motivace mi pomohla zvládat těžké okamžiky. Vždyť poměřovat se s těmi nejlepšími byl a nadále je můj sen.
Cítím, že podobné nastavení u hráčů spíše mizí. Není to jen jejich chybou. Mění se doba, člověk má v životě daleko širší možnosti a kromě hokeje existuje nepřeberné množství lákadel. K hokeji se přistupuje úplně jinak, úplně odlišně se trénuje, vyvinuly se poznatky a celá společnost. Mladí hráči to z určitého pohledu nemají snadné, musí se adaptovat na spoustu okolností a situací.
Když u některých hráčů uvidím ohromnou vnitřní motivaci nebo záblesky, které jsem zažíval i já, hned mě napadne, že to v kariéře mohou dotáhnout daleko.
