Přiznám se, že jako žák jsem ten předmět neměl vůbec v oblibě. Snažil jsem se sedět co nejdál od předních lavic, aby si mě vyučující moc nevšímal. Dodnes mi utkvělo v hlavě snad je pár značek prvků a vzorečků. Tehdy by mě ale nenapadlo, že se jednou chemie stane důležitou součástí mé profese. Na mysli mám chemii na ledě i v kabině. Chemii, která v mých očí rozhoduje o hokejovém úspěchu týmu.
K němu rozhodně potřebujete hráčskou kvalitu. Na stejnou úroveň bych zařadil i charakter. Hned za to bych ale mezi nejdůležitější aspekty úspěchu zařadil právě chemii. Při ní stoupá význam trenérů, kterým záleží na tom, jak se tým skloubí dohromady, jakou chemii a náladu vytvoří v kabině a někdy i v celé organizaci.
To je gró naší trenérské práce.
Je to také něco, nad čím příliš v hráčské kariéře nepřemýšlíte. Spousta hráčů se soustředí především na svůj vlastní výkon a připravenost. V momentě, když jsem se rozhodoval, že se stanu trenérem, vás chemie a přemýšlení o ní neopouští prakticky už nikdy.
Týmová chemie a nastavení v hráčské šatně závisí na práci a citu trenérů, ale také zkušenějších hráčích, kteří mají něco za sebou. Dovedou už jinak vnímat situaci a soudržnost týmu, která musí fungovat v důležitých okamžicích sezony.
V hokejovém prostředí se pohybují hráči, kteří tohle dovedou. Kluby si je opečovávají, protože vědí, že tihle hráči umí pomoct individuálním výkonem, ale i svým přístupem. Pomáhají trenérům různými postřehy nebo názory, ostatním hráčům zase dovedou nabídnout pomocnou ruku. Podobní hráči se těžko hledají, týmy si je chrání.
Jak najít hráče, kteří rozumí chemii?
Tito hráči v drtivé většině případů nosí písmenko na přední straně dresu. To jsou kluci, kteří by měli táhnout tým, jsou výkladní skříní družstva a celé organizace.
Je nutné ale zvažovat, že každý hráč nezvládne být kapitán nebo neunese roli jednoho z lídrů týmu. Třeba je tišší typ, nedává až tak najevo emoce, nedokáže se zastat spoluhráčů nebo mu víc než na týmovém projevu záleží na osobním bodovém zisku v utkání a v celé sezoně. Vedení ho sice vnímá jako tvář klubu, ale kabina na něj reaguje a ovlivňuje to chemii i celkový chod týmu.
Při debatách o hokejové chemii rád používám pohádku o Pejskovi a kočičce, když vařili dort. Naházeli do něj všechno možné a když jim ho snědl Zlý pes, bylo mu ukrutně špatně. Stejné to je s chemií v kolektivním sportu. Nejde do kabiny přidat bez rozmyslu nejrůznější ingredience a doufat, že to povede k úspěchu. Jako trenér si musíte uvědomit, že každé rozhodnutí při výběru hráče je klíčové i pro budoucnost. Namíchat správný koktejl není někdy snadné a každý krok rozhoduje o tom, jakým směrem se sezona bude vyvíjet.
Chemie se utváří a projevuje i po určitých výsledcích. Společně zvládnuté bitvy dodávají sebevědomí i víru, že se můžou v soutěži měřit s těmi nejlepšími. Sezona přináší i různé týmové akce, vánoční večírky nebo setkání s vedením klubu. I to může ukazovat, jak si nadřízení váží hráčů a v konečném důsledku se to na výsledcích odrazí.
Nyní je období letní přípravy, při níž se na vytváření chemie může výrazně podílet i trenérský tým. Trenéři mohou atmosféře hodně pomoct při trénincích, soustředěních nebo různých poradách, kde se dá situace i odlehčit. Záleží i na skladbě samotného tréninku, zda je silový, kondiční nebo tzv. na morál, kde se také chemie rozvíjí.
Samozřejmě musíte mít hráče, kteří se na trénink a požadavky adaptují.
Z hráčské kariéry mám také ověřeno, že si kluci v kabině mnohdy zapamatují každou trenérovu větu nebo výraz tváře, s níž vše oznamuje. I já si pamatuji spoustu svých trenérů, jak se chovali nebo jaké s nimi mám zážitky. Některé jsem moc rád neměl, ale s odstupem si řeknu, že je škoda, že jsem se od něj nenaučil víc. I takové drobnosti vytváří chemii.
