Jak se vybírá kapitán

Václav Varaďa Jak se vybírá kapitán

Je to písmenko, které si jednou přeje mít na hrudi mít snad každý hokejista. Výběr kapitána je zásadním rozhodnutím, které může výrazně ovlivnit výkony týmu, jeho dynamiku a také celkovou atmosféru v hráčské šatně. Někdo se pro tu roli vyloženě hodí, někoho tíha naopak sváže, další na to nemají vůbec povahu. Ve svém dalším článku rozebírám, jaký by podle mého názoru měl být správný kapitán a co jeho volbu ovlivňuje.

V hráčské kariéře jsem zažil rozdílné situace, jak se vybírá kapitán. Někdy vysloví trenér nebo rovnou vedení přání, kdo by měl dostat céčko na dres. Další možností je, že se před sezonou rozhoduje v kabině, výběr se nechává čistě a demokraticky na hráčích, kteří svými hlasy rozhodnou a zvolí svého lídra. Každý z hráčů napíše jedno jméno hráče, o němž je přesvědčený. Po sečtení hlasů se určí kapitán, jeho asistenti a takový mandát považuji v mých očích za nejsilnější.

Céčko na dresu jsem v dospělém hokeji já nikdy neměl. Možná v nějakém období svého působení v mládežnických kategoriích. Moc jsem si ale vážil a bylo pro mne poctou, když mě spoluhráči v kabině třineckých Ocelářů vybrali za jednoho z hráčů, kteří by měli tým vést.

Je zajímavé, jak zpravidla velice odlišně vypadá výběr kapitánů v NHL. Nemyslím si, že je to mnohdy o rozhodnutí a vnímání kabiny, ale spíš o názoru celé organizace, kam se chce ubírat. Napadá mě případ Sidney Crosby. Bylo jasné, že výkonnostně bude patřit mezi nejlepší hráče týmu, jako mladý a extrémně talentovaný kluk po příchodu do organizace NHL téměř okamžitě obdržel kapitánské céčko. Zcela jistě toto klubové rozhodnutí taktéž tvarovalo v jeho funkci i jeho charakter, nastavení a budovalo v něm týmového ducha, kompletního profesionála a tvář organizace. A dnes si nedovedu si představit, že by nebyl jedním z lídrů Pittsburghu od jeho prvopočátku v NHL.

Jaký způsob volby kapitána preferuji já jako trenér? Záleží vždy na konkrétní situaci a klubu. Může se stát, že po příchodu do nového týmu v rozjeté sezoně cítíte, že předat kapitánské céčko jinému hráči by mohlo celý tým posílit, aby dostal nový impulz. Jako příklad uvedu letošní tým Extraligy z Liberce, který měl po výměně kapitána po Novém roce šňůru snad sedmi extraligových výher.

I v tom spočívá kouzlo trenérské práce. Některé věci stěží naplánujete a spíš musíte umět citlivě, ale rychle a adekvátně reagovat. Může se také například stát, že při volbě kapitána chcete víc upřednostnit hráče, kteří jsou spjatí s regionem, v němž se klub nachází. Kolem vhodně zvoleného lídra se může nabalit jádro, které bude držet kabinu pospolu několik sezon jako kostra týmu. Často některé změny nastávají, protože se něco děje za hokejovou oponou, za kterou veřejnost a ani fanoušci nevidí.

Do hráčů opakovaně snažím vštěpovat, že nemusí mít na dresu žádné písmeno, o tom to v dobře fungujícím týmu vždy není. Kapitán týmu by měl být vzorem pro mladší hráče, pomáhat jim v adaptaci do týmu. V roli kapitána záleží především na tom, zda dokáží jít příkladem ostatním a dovedou v každém okamžiku týmu pomoct. V klíčových chvílích musí umět přijmout odpovědnost za sebe, ostatní hráče a současně je motivovat k lepším výkonům v sezoně.

Kapitána vnímám jako člověka, který musí tým výkonnostně táhnout. Nejde jen o body, ale o platnost a herní přínos. Měl by být také vnímavý ke svým spoluhráčům a měl by být ochoten nejen jim podat pomocnou ruku i nad rámec běžných vztahů. Představuji si, že by měl být spojkou mezi hráčskou kabinou a trenérským týmem, umět do družstva zprostředkovat trenérské pokyny.

Přitom by stále měl zůstávat maximálně koncentrovaný na vlastní výkon, což může být někdy i složitější. Někdo může hrát sám nadoraz, ale může jej svazovat céčko a povinnosti, které s ním souvisí. Každý by si přál stát se kapitánem, ale ne všichni to privilegium dostanou. A když ho dostanou, mohou zjistit, že jim role nesvědčí. Rozhodují v tom i charakterové vlastnosti. Může se třeba stát, že kapitán hůře motivuje ostatní, když nemá odpovídající výkonnost, respekt, chladnou hlavu v krizových okamžicích, zkušenosti nebo dokonce životosprávu.

Hokej se nedá nastudovat a neplatí očekávané rovnice. Každý skvělý hráč nemusí být skvělý kapitán. Je to podobné jako fakt, že výborný asistent trenéra nemusí být špičkový hlavní trenér. Ten na svých bedrech musí nést kompletní agendu a odpovědnost za fungující tým.

Věřím, že v hokejové kariéře jsem měl na kapitány štěstí. Z každého jsem si něco vzal, inspiroval se. Z NHL si například vybavím Mikea Pecu z Buffala, což byl ohromně inteligentní a přátelský chlapík, který na ledě i mimo něj udělal pro tým maximum. Skvělý kapitán byl i můj velký kamarád Radek Bonk, když jsme se na sklonku našich kariér setkali v třinecké kabině. Vnímal jsem, jakou v ní má auru i respekt ostatních, co je pro kapitána taktéž vždy důležité.

Nerad bych na někoho zapomněl. Skvělých a příkladných kapitánů se po celém světě najdete dost. Spousta z nich ale céčko na dresu ani nepotřebuje, vše z nich čiší samo.

Autor fotografie: Michael Miller
Zdroj: Wikipedia