Byla dřív slepice, nebo vejce? A je sklenice poloplná, nebo poloprázdná? Mezi věčné otázky v trenérské profesi zase patří, zda je vhodnější věřit intuici, nebo datům. V mém dalším článku se rozepisuji, jak vše vnímám já sám.
Kdybych si měl vybrat, dávám jasně přednost pocitu a intuici. Jenže pozor, data nelze opomenout. Když se správně uchopí, jsou pro trenéra velice přínosné. Ve finále vnímám čísla jako velice užitečný podpůrný segment v rámci hodnocení hráče nebo týmu v daném úseku sezony.
Existuje ale spousta věcí, které data neodhalí. Člověk na střídačce musí mít v sobě trenérský cit, jinak by se mohl úspěšným trenérem stát každý, kdo umí pracovat s počítačem, vyhodnocovat tabulky a hokej se mu líbí. To by pak stačilo při zápase stát na střídačce, posílat jednotlivé formace do hry a pouze volat: „Jedna, dva, tři, čtyři.“
Intuice je komplexní vnímání hráče. Poznáváte, jak se chová na ledě a mimo něj. Zkušenějším okem nepřehlédnete, že hráč má snahu a chtíč, ale nemá formu a čísla. Důležité také je, jak daného hráče vnímají kolegové trenéři z týmu a jak ovlivňuje výkon ostatních hráčů na ledě. Trenér by měl také vycítit herní myšlení nebo řeč těla, které má jedinec v různých herních situacích nebo na střídačce. Také poznáte, zda je profík, kolik hokeji a přípravě věnuje.
Tohle jsou všechno informace, které se vám do mozku dostávají, přitom se nejedná o data. Současně s analytickými nástroji tvoří hokejistův obraz.
Samozřejmě registruji ve sdělovacích prostředcích, že se průběžně řeší, zda se v českém prostředí nachází trenéři, kteří více inklinují k číslům, nebo pocitu. Upřímně na to nemám odpověď, protože s ostatními trenéry nejsem v dennodenním kontaktu. Nějaký názor o trenérech mohu mít utvořený, ale jedná se doopravdy spíš o pocit. Kolegy potkávám a komunikuji s nimi při a po zápasech nebo na vzdělávacích seminářích. To ale maximálně posoudím, jak je vnímavý, zda má upřímný pohled do očí nebo co signalizuje jeho stisk ruky. Už však nevypozorujete, zda trenér preferuje intuici, nebo data.
Jak se data rozšiřují
S daty jako takovými jsem poprvé přišel více do kontaktu při mých začátcích v NHL. Vnímal jsem, kolik jsem za zápas odehrál minut, kolik jsem měl střídání, zda jsem byl na ledě při vstřelených či obdržených brankách. To byly mé první interakce.
Dnes už to zní jako samozřejmost i při zápasech v Česku.
Trénuji zhruba 12 let a sám si porovnávám, jak se za tu dobu statistiky a data neuvěřitelně posunuly. V dnešní době z nich můžete vyčíst cokoli. Analytické nástroje vám umožňují se podívat na jakýkoli zápas i hráče v jakékoli sezoně. Je také zajímavé sledovat, jak se hokejistům daří s vybranými spoluhráči. Je dobré vědět, z jakých míst daný hráč zakončuje a odkud dává góly. To se oproti mým časům posunulo.
Data se zohledňují i při výběru potenciálních posil do týmu. Zkusím to na konkrétním příkladu. Pokud hledáte ofenzivní posilu, samozřejmě mrknete na góly, nahrávky a celkově body v průřezu několika sezon. Kontrolujete, zda veškeré body nezaznamenává v přesilových hrách. Sledujete, odkud střílí, a také posuzujete, zda pálí z prostor, odkud se dají dobře vstřelit branky. Něco také vypovídá o hokejistech, pokud polovinu gólů vstřelí do prázdné brány při power play.
To vše ale doplňujete tím, že obvoláte známé, kolegy nebo hráče, kteří dotyčného hráče znají. Ptáte se na to, jak hraje nebo reaguje na určité situace. Musíte mít cit, intuici i představu, jak by daný hráč pomohl vašemu týmu a zapadl do něj.
To vše utváří skládačku, zda daného hráče chcete angažovat, nebo ne. Už samozřejmě zcela jiný příběh je, zda má zájem za váš klub za daných podmínek vůbec hrát nebo se vaše představy nemají možnost setkat. Tím se ale už dostáváme trochu jinam.
Vždy mě velmi potěší, když dám na intuici a čas ukáže, že to byla správná volba. Je velmi naplňující, když se o tom zpětně bavím s bývalými hráči, kteří mají stejný pocit.
Sám netuším, jak bude důležitá v budoucnu. Data se neustále posouvají. Věřím, že se posunou do úrovně, že hráči budou bruslit s čipy a zpětně se dozvíte, jestli daný hráč víc zatáčí doleva, nebo doprava.
Koneckonců ve fotbale nebo NHL už takové čipy existují. Data se budou posouvat, ale také věřím, že v hokeji zbyde místo i na cit a intuici.
