Finále s vyrovnaným průběhem

Máme za sebou aktuálně první dva zápasy finálové série se Spartou. Sledujeme velmi vyrovnaný a napínavý hokej, kdy sice nepadá moc branek, ale o zajímavé momenty zcela jistě není nouze. Nyní se bude hrát dvakrát v Praze, kde budeme chtít být znovu úspěšní. Před startem finále jsem do médií říkal a očekával, že první dva souboje budou takové „oťukávací“. A i když se pochopitelně se soupeřem známe z posledních vzájemných zápasů nebo uplynulých sérií Play-off ELH 2021-22, byly oba dva duely finále velmi vyrovnané a jiné než v sezóně. Věřím, že to takhle bude pokračovat i dále. Jsme aktuálně v sérii na stavu 1:1, dali jsme pět branek, Sparta tři a více dalších gólů zatím nepadlo.

 

Skvěle chytají oba brankáři

S tím souvisí i výkon obou brankářů, které je zatím potřeba ocenit. Osm gólů obou týmů za dva zápasy není vzhledem k počtu střel mnoho. Oba týmy mají nepochybně skvělé gólmany a stejně jako my, i Sparta se na ně může spolehnout. Ostatně už před sérií jsem zmiňoval, že výkon brankářů bude jedním ze tří klíčů k úspěchu daného týmu.

S čím nejsem zatím moc spokojený, je naše aktuální produktivita. Určitě bych si přál, abychom těch branek dali víc. Hráči se snaží, nechávají na ledě vše, ale zatím jim není v brankových situacích souzeno. Věříme a nabádáme je, aby byli i nadále v zakončení trpěliví, hladoví a čekali na svou příležitost, kterou promění v branku. V popředí kanadského bodování play-off hráče z našeho týmu nemáme, ale pro nás je v zásadě jedno, kdo dá gól. Koncovku máme již dlouhodobě rozprostřenou mezi více hráčů naší sestavy.

 

Rozhovor po prvním domácím zápase

 

Soupeř má kvalitní tým, nijak mě nepřekvapil

Ve druhém utkání naší finálové série jsme utrpěli první porážku v play-off. V součtu se závěrem základní části jsme po jedenácti výhrách poprvé neodjížděli z ledu s rukama nad hlavou. Bylo jasné, že tato šňůra musí někdy skončit. Tím spíše, že se ve finále střetávají dva nejlepší týmy soutěže, a bylo proto jasné, že výsledek nebude 4:0 nebo 0:4 na zápasy, i kdybychom si to všichni přáli. Cítím ale, že to hráči ze sebe rychle setřepou. Jsme si vědomi toho, že naše výkony v prvních dvou duelech nebyly úplně ideální a pracujeme všichni na tom, abychom v Praze hráli lépe.

Jak už jsem několikrát zmínil, v cestě nám stojí velmi kvalitní soupeř a dobře postavený tým. Zatím mě od nich nic moc nepřekvapilo, podobné výkony jsem od nich očekával. Na druhou stranu nejsou asi ani oni úplně spokojeni s tím, že dali za dva zápasy jen tři branky. Mají však jedno vítězství, což u nich může vzbudit pocit drobné výhody na jejich straně. Já osobně si ale myslím, že finále máme stále v rukou my. V Praze se bude hrát ve výborné atmosféře a vůbec nepochybuji o tom, že na oba duely bude vyprodáno. Na výbornou kulisu se těšíme a jedeme si pro vítězství! V sérii potřebujeme „urvat ještě tři.

Jsem strašně rád, že se finále opět po třech letech hraje před plnými tribunami. Opravdu si cením i toho, jak za námi stojí naši skvělí fanoušci. Pro nováčky v našem týmu je to první play-off a finále, a tak si to mohou užít o to víc. Pro ně osobně je to jedině dobře, určitě získají spoustu zkušeností a zároveň zážitků do jejich hokejové budoucnosti.

 

Chceme být lepší v přesilovkách

K tomu určitě budeme muset trochu zlepšit hru v útočném pásmu a v přesilovkách. V prvním utkání jsme sice měli jen jednu a tu i s trochou štěstí hned po buly využili, ve druhém duelu jsme jich ale měli více. Hlavně ve druhé třetině za vyrovnaného stavu jsme měli dvě přesilovky po sobě, ale klíčový krok k vedení a vítězství jsme v nich neudělali a soupeři díky tomu neodskočili. Nakonec jsme v nich udělali sami tři nebo čtyři velké individuální chyby, které Sparta málem potrestala. Hrát pak proti soupeři do zajištěné obrany není jednoduché vzhledem k tomu, že právě na to spoléhá. Určitě se proto připravíme na venkovní zápasy tak, abychom se podobných chyb vyvarovali a určitě i zlepšili využití přesilových her.

Série sice byla v prvních dvou zápasech ve stádiu oboustranného poznávání, ale zároveň jsem přesvědčený, že ty pravé emoce se na povrch teprve dostanou. Určitě vzplane oheň, dojde k emotivním a vypjatým momentům a bude to takto gradovat až k postupnému konci série. Napětí se bude v dalším průběhu jednoznačně zvětšovat.

 

 

A jestli bych byl po návratu do Třince s nějakým stavem vysloveně spokojený? Vždycky nabádám své hráče k tomu, aby chtěli vyhrát každý zápas a udělali maximum pro týmový úspěch. Když se nám to nepovede a pojedeme domů třeba za stavu 2:2 nebo 1:3, pořád zbraně skládat v žádném případě nebudeme. Série trvá do té doby, až nějaký tým urve čtvrté vítězství. Vzpomínám si na třeba stříbrné play-off s Litvínovem v sezoně 2014/2015, kdy jsem ještě u Ocelářů plnil roli asistenta trenéra. Tehdy jsme prohráli doma první dva zápasy a prohrávali následně v sérii 1:3. Přesto jsme sérii ještě dokázali vrátit na sedmé utkání domů, do Třince. Měli jsme nůž na krku a stejně ještě vyválčili sedmé utkání. Takový průběh bych si teď nepřál, ale i kdyby to nastalo, tak to odválčíme a do poslední minuty se budeme rvát o titul.

 

Tolik tedy můj další článek k finále. Držte nám palce, abychom si dokázali poradit s těžkými odvetami na horké půdě soupeře. Věřím tomu, že ve čtvrtém finále v řadě se nám nakonec povede získat třetí titul. Mějte se krásně a užívejte jarních dnů i s dnešním finálovým duelem na Spartě.