Jsou to veličiny, které se od sebe zdají být hodně vzdálené. Doba, ale i společnost se mění. V současnosti už lze na špičkové úrovni kloubit vzdělání a hokej. Trochu jsem se o tom rozepsal ve svém další článku.
Myslím, že od mého mládí se situace diametrálně zlepšila. Dřív člověk v docela brzkém věku musel vsadit na jednu kartu. Kdo si vybral hokej, chtěl se dostat za každou cenu do NHL a škola se postupně upozaďovala. I já jsem mezi takové jedince patřil. A měl jsem i nesmírné štěstí, že se mi má volba vyplatila, a to každý v hokejovém světě úplně nemá.
Všímám si, že se mění nastavení společnosti. Také lidé v hokejovém prostředí si uvědomují, že nelze opomíjet vzdělání. Člověk si musí uvědomit, že jednou v hokeji nebo jiné sportovním odvětví nastane konec aktivní kariéry. Ty nejlepší, nejšťastnějších a nejúspěšnější potká po krásných letech okolo čtyřicítky. Jenže obrovské množství sportovců a hokejistů končí se sportem po dorosteneckém či juniorském věku nebo o jen o něco později.
A proto by se mělo vždy myslet na zadní vrátka. Mladý hráč by se měl snažit být dobrý a poctivý na ledě i ve škole.
Je dobré, že v současné době střední školy umožňují talentovaným hokejistům, aby si nastavili individuální studijní plány. Jakmile mladý člověk pozná, že v hokeji vyniká, bývá většinou rozhodnuto. Pokud se mu však daří a je neustále veden i ve studiu, otevírají se zcela nové možnosti.
Myslím, že dnešní mladí jsou i motivováni, aby školu nezanedbávali. Posune je to v životě i hokeji. Naučí je to mít řád, správné životní hodnoty a kázeň, ale i to, jak si třeba rozvrhnout svůj čas. Rodiče by měli takto své děti vést.
Možná trochu odbočím a zavzpomínám na angažmá u mladých juniorských hokejistů třineckých Ocelářů. Kromě výkonnosti jsem dohlížel dle stanov ČSLH a nastavení Akademických týmů ČR i na školní docházku a prospěch hokejistů. Přestože nastávaly situace, kdy nás početně nebylo moc, hráč se špatným prospěchem, bez motivace a školní snahy, byl odstaven z hokejového režimu a nenominovali jsme jej k utkáním, dokud nenastalo zlepšení ve škole. Je správné, aby se mladý člověk všestranně snažil a dával do všeho maximum.
Hokej na univerzitě. V Americe je to jiný svět
Je perfektní, jak dovedou kloubit studium a hokej ve Spojených státech. Tleskám, jak to mají vymyšlené. Univerzitní soutěže negenerují pouze vzdělané mladé osobnosti, ale čím dál víc i špičkové hokejisty nebo rovnou hráče pro organizace NHL.
Z Čechů se podobnou cestou vydali namátkou Andrej Šustr, Jáchym Kondelík nebo Ondřej Pavel, kteří za sebou mají zajímavé hokejové úspěchy. Vzestup univerzitního hokeje dokazuje, že se koncem roku na Spengler Cupu – jednom z nejstarších a nejtradičnějších hokejových turnajů na světě – představí studentský tým College Selects z univerzitní soutěže NCAA.
Jsem ohromně zvědavý, jak si mladí kluci budou v mezinárodní konfrontaci počínat! Co jsem viděl v jejich soutěžích, je veliká rychlost i oproti juniorské CHL, kde se přece jen hraje a trénuje trochu odlišněji. Význam se klade spíše na systémové prvky hokeje a důraz. Oproti hokeji universitnímu, který vyniká obří rychlostí.
Vnímám, že se i v českém prostředí snažíme inspirovat a dohánět americký systém. Nedávno jsem registroval, že se naše vítkovická aréna zaplnila při hokejovém derby mezi Ostravskou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.
Je to skvělá propagace hokeje. Líbí se mi, že na zimní stadion zavítají návštěvníci, kteří neznají ani pravidla a možná, by se mu asi i vyhnuli. Poslední sezony funguje i Univerzitní liga, která si získává na své popularitě.
Utkání studentů mají kouzlo, kluci jsou šikovní. I když hokej není jejich jasná priorita, nejsou to rozhodně špatní hokejisté. Je fajn, že se vyvíjí hokej univerzitní, ženský, ale i třeba para-hokej.
Samozřejmě vede dlouhatánská cesta k tomu, aby se univerzitní hokej přiblížil tomu americkému. Koncept je ale skvělý, protože hokej je úžasný sport, ale je nutné mít na paměti, že nemůže být středobodem života.
