Ke svému konci se pomalu dostává i poslední soutěž, která se stále ještě v této sezóně hraje. Nejlepší liga světa, tedy NHL má před sebou závěrečné bitvy o Stanleyův pohár. Kdo vyhraje a kdo se mi v dosavadním průběhu play-off nejvíc líbil? O tom se dočtete v mém dalším článku.
Největší favorité? Colorado a Tampa Bay
Jako největší favority stále vnímám celky Colorada a Tampy Bay. U Colorada byl postup do finále konference jednoznačný. Nevím, jestli až tak herně, ale výsledkově to tak bylo určitě. Colorado má velmi silný, vyrovnaný tým. Mají výborného brankáře, v posledních zápasech úřaduje český gólman Pavel Francouz. Pro finalisty západní konference z Edmontonu už v podstatě bylo úspěchem to, že se probojovali do finále. Mají dva fantastické hráče vepředu, ale doplácejí na velkou nevyrovnanost týmu, byť i to se v posledních letech přece jenom trochu zlepšilo a v některých zápasech už nespoléhají pouze na McDavida a Draisaitla.
Ve východní konferenci mě trochu překvapuje Tampa, že má až takové problémy s houževnatými Rangers. Pořád ale cítím, že je jejich tým mentálně velmi silný a dokáže najít cestu k vítězství v sérii. Hodně mi připomínají můj tým v Česku a věřím, že se do finále nakonec dostanou. I oni mají stejně jako Colorado vynikajícího gólmana, na kterého se mohou spolehnout. Překvapili mě právě Jezdci z New Yorku. Jsou evidentně na vlně, mají mladý tým a s tím spojený šmrnc a drive. Ač v poslední době nic moc nevyhráli, mají ohromnou chuť a čiší z nich nadšení.
Zastavme se ještě chvíli u Colorada. Je to tým, který si po minulých sezónách prošel vcelku zajímavým vývojem. Posbírali postupně k dlouhodobé spolupráci několik špičkových hráčů jako McKinnon, Rantanen, Makar nebo Landeskog. Tým nyní těží z toho, že je už nějakou dobu pohromadě. Kluci vyspěli, je z nich cítit obrovská chuť po úspěchu. A navíc mají výborné gólmany, kde Pavel Francouz hraje opravdu podstatnou roli. Nedávno jsem četl rozhovor s Dominikem Haškem, kde mluvil o tom, že Francouz chytá buď výborně nebo dobře. To znamená, že nemá výkonnostní výkyvy a je vidět, jak se na něj mohou spoluhráči maximálně spolehnout. S tím se ztotožňuji na sto procent. A věřím, že zůstane i dál zdravý, protože kdyby byl, jsem přesvědčený o tom, že by jeho pozice v Coloradu byla ještě lepší.
Životní sezóna Pavla Francouze
Vzpomínám si, že byl Pavel v Třinci na zkoušku na sklonku mé hráčské kariéry a snažil se tehdy vybojovat u Ocelářů smlouvu. Myslím, že dostal šanci pouze v jednom utkání, ale již tehdy bylo vidět, že je to brankář s velkým potenciálem. V reprezentaci jsme se nepotkali, ale jako trenér Ocelářů jsem ho zažil ve finále ELH sezóny 2014/2015, kde markantním způsobem pomohl k titulu Litvínovu. Pamatuji si, jak je tehdy neskutečně držel a podobnou jistotu nyní vyzařuje i v brance Avalanche. Je to výborný kluk, který je velmi svědomitý, poctivý a dokázal se v NHL prosadit i po třicítce. Na druhou stranu i Dominik Hašek přišel do NHL až těsně před třicítkou a stihl za tu dobu šest Vezinových trofejí.
Sestřih druhého zápasu, kde si Pavel Francouz připsal 24 úspěšných zásahů a čisté konto
U českých hráčů se ještě můžeme dál zastavit. Svůj velký příběh píše v letošním play-off také Filip Chytil. Je vidět, jak mu to nyní opravdu jde. Je to útočník, který je schopen dávat góly, má skvělý tah na branku, navíc je vysoký a velmi dobře bruslí. Hraje v útoku s dalšími mladými hráči Kakkem a Lafrenierem. Celý tým, celý jeho útok je na vlně, všichni hrají bezelstně a s lehkostí. I díky produktivitě této řady jsou zatím ve hře o postup dál.
A pak je tu samozřejmě naše stálice z Tampy Bay – Ondřej Palát. To, jaké předvádí výkony (a to dlouhodobě), je skvělá vizitka. Ukázal, jak je schopen se adaptovat na roli, kterou mu přidělil trenér Jon Cooper. Ondřej ukazuje, jak je platným nejenom při vzorném plnění defenzivních činností, ale také při hře směrem dopředu. Nastupuje se šikovnými a talentovanými hráči a skvěle je doplňuje. Je to takový prototyp optimálního hráče. Nemusíte mít vždy výjimečnou základní část, ale jakmile začne play-off, musí jít vaše výkonnost nahoru. Aktuálně jednoznačně táhne Tampu, pomáhá jí v důležitých chvílích a jeho chvíle určitě ještě v průběhu play-off přijde.
Florida mě zklamala
Zatím jsem se ale rozepsal především o týmech, které byly úspěšné a dostaly se alespoň do finále svých konferencí. Byly tu však taková mužstva, která skončila překvapivě brzy. Trochu mě to zaráží především u Panterů z Floridy, kteří hráli celou sezónu velmi dobře. O to větší je pro mě zklamání, jak brzo z play-off vypadli. V základní části se prezentovali velmi dobře, měli spoustu sebevědomí, ale nedokázali v play-off přepnout na vyšší úroveň. Trochu mi připomínali letos Hradec Králové, který také po excelentní základní části nedokázal v play-off přidat nadstavbu. Trochu to vypadá, že Florida ještě směrem k play-off neměla svůj tým postavený úplně optimálně a je úkolem jejich manažera, aby si s tím co nejdříve poradil.
Zaměřme se nyní na osobnosti, které hrají v letošním Play-off nemalou roli. Tou možná nejvýraznější je zatím obránce Colorada – Cale Makar. Má sice určité slabiny při bránění, ale jeho hra je jinak v přechodové fázi a v útočném pásmu nesmírně vyvážená. Má velmi dobrou střelu, skvělý přehled a úžasnou rychlost s kotoučem na holi. Je to hráč, který má ve svém věku ještě spoustu úspěchů před sebou. Má obrovský potenciál být ještě lepším a trénovat takového hokejistu musí být ještě větší zážitek.
Edmonton překvapil, ale potřebuje vyváženější mix hráčů
Dvě velká esa má ve svém středu samozřejmě i Edmonton. I přesto, že Olejáři vypadli v konferenčním finále, se drží McDavid s Draisaitlem stále suverénně na čele kanadského bodování. Plyne to i z toho, že výsledky Edmontonu byly v play-off hodně divoké. Výsledky 8:6 nebo 9:5 rozhodně nebyly dílem náhody. Na druhou stranu to asi není úplně optimální způsob, jak vyhrát Stanley Cup. Chápu, že pro fanoušky to je asi úžasné, ale dlouhodobě takto úspěšní nebudete. Je za mě malým zázrakem, že při podobném stylu hokeje došli až takto daleko. Jako trenér bych se snažil do týmu vštípit hru, která vyhrává utkání jakkoliv. Nezasahoval bych do jejich hry v útoku, spíše se zaměřil na hru obrannou a vyváženou, ale přitom záleží i na správné mixu dalších hráčů v týmu. McDavid s Draisaitlem mají svou jasnou roli, ale zbytek týmu už tak dobře namixovaný není. Přesto na mě v letošní sezóně udělali velký dojem.
Sestřih třetího utkání Rangers vs. Tampa, které rozhodl náš Ondra Palát
Jak už bylo řečeno na začátku, aktuálně cítím, že finále Stanleyova poháru budou letos hrát týmy Colorada Avalanche a Tampa Bay Lightning. Pokud by se rozhodovalo z této dvojice, pak bych na 60 % věřil v úspěch Tampy. Vzhledem k tomu, že je druhá série stále otevřená, tak musíme počítat i s variantou postupu Rangers. Pokud by k tomu došlo, pak bych ve finále věřil Coloradu v poměru 70 ku 30.
A je tu ještě jedna aktualita. Matěj Blümel před nedávnem rozšířil řady českých hráčů v NHL a podepsal nováčkovskou smlouvu s Dallasem Stars. Stalo se tak určitě na základně mistrovství světa, které mu neskutečně vyšlo a patřil k tahounům našeho týmu. Už jsem měl možnost s ním komunikovat a pogratulovat mu. Psal jsem mu, že je za ním první krok, ale ty další a těžší ho teprve čekají. Nesmí přestat pracovat, musí upravit své nastavení tak, aby se v nejlepší soutěži světa mohl plnohodnotně prosadit. Držím mu palce, je to velmi šikovný, nadaný hráč a já se moc těším, co nám ještě předvede.
Tolik tedy můj další pohled na NHL. Hokejové sezóny se v různých koutech světa pomalu chýlí ke konci a věřím, že si všichni přes léto dokážou adekvátně odpočinout. Mějte se krásně, užívejte sluníčka a blížícího se volna a brzy se na vás budu těšit při dalším článku na mém blogu!
