Naše mužstvo už má za sebou několik náročných duelů v nové sezoně. Po kvalitní prověrce v Lize mistrů jsme rádi, že nám na domácím ledě vyšel vstup do extraligového ročníku.
Jak už jsme výše zmínil, do ostrých utkání jsme vstoupili v Champions Hockey League. Zápas ve Fribourgu ovšem byl z naší strany slabý. Soupeř nás přehrával, výsledek byl jednoznačný a soupeř ukázal obrovskou kvalitu, byť jsme nehráli až tak dobře nebo v kompletní sestavě. V rámci tripu následoval přesun do Leksandu, kde už byl náš výkon o poznání lepší. Nicméně i švédský celek ukazoval v průběhu utkání velkou kvalitu, od druhé třetiny si vytvářel velké množství brankových příležitostí a je pro nás cenné, že jsme uhráli ten zápas až do power-play, měli v ní ještě nějaké šance, jak ten zápas dovést třeba i do bodového konce pro nás. Pozitivem bylo určitě to, jak jsme do utkání vstoupili a vstřelili první gól, v průběhu první třetiny si vytvářeli šance ke skórování, ale od druhé třetiny nám soupeř zle zatápěl a my jeho tlak přečkávali s vypětím všech sil. Celkově je zklamáním, že jsme na ledě soupeřů nedokázali nikterak bodovat.
Domácí souboje v CHL byly lepší
Následoval další hrací víkend, do nějž už mohli zasáhnout i hráči našeho týmu, kteří kvůli olympijské kvalifikaci na konci srpna chyběli. Bylo znát, že nás posílili, herně jsme se prezentovali daleko lépe a sehráli dva vyrovnané duely. Proti Fribourgu jsme měli vynikající nástup do utkání, vedli jsme 3:0, měli spoustu šancí, ale soupeř po první třetině přeskupil síly a začal nás více dohrávat a více bruslit. My jsme se naopak malinko uspokojili a vcukuletu bylo okamžitě srovnáno na 3:3. V třetí třetině už to bylo jen o jedné brance a tu bohužel vstřelil soupeř. V celém utkání měl jen osmnáct střel a dal čtyři branky, byl velmi produktivní, my naopak vystřelili více než třicetkrát a trefili se jen třikrát.
Těžko v těch porážkách hledat nějaká pozitiva. Na jedné straně jsme sice měli slušné pasáže, na druhé tam ale byla spousta výpadků, kterých se musíme v dalším období vyvarovat. V tak kvalitní soutěži jako CHL to naši soupeři svou kvalitou dokázali trestat. My především musíme být lepší a hrát celých šedesát minut. Oba týmy byly hodně podobné, například velmi dobře bruslili, byli kompaktní a silní na kotouči. Jejich kvalita byla vysoká zejména v domácím prostředí. Ty dva naše domácí duely byly vyrovnanější, ale bohužel se nám v nich nepovedlo zabodovat.
Trenérský seminář se povedl
Během obou hracích víkendů se nám navíc povedlo uspořádat trenérský seminář. Zúčastnilo se ho přibližně 115 trenérů a sám jsem zde odprezentoval dvě přednášky. Doplnili mě z A-týmu i Jaroslav Kameš (trenér brankářů) nebo kondiční trenér Marek Gryc. Zajímavá byla také účast psychiatra Mudr. Dušana Randáka s nímž jsem spolupracoval v minulosti při výběru a nastavení hráčů u mládežnických reprezentačních výběrů ČR. Bylo to hodně zajímavé a přínosné. Nejednalo se jen o hokejovou teorii, ale spíše o otevření nějakého obzoru, který by trenérům mohl pomoci při výběru hráče nebo při komunikaci s nimi. Je potřeba si uvědomit, že hráč neprožívá jen ty slastné okamžiky kdy se mu vše daří, ale stejně tak i ty, kdy se mu až tolik nedaří, ať už na ledě nebo v jeho osobním životě.
Jinak jsem na seminář dostal spoustu velmi pozitivních ohlasů i poděkování, čehož si moc vážím. Kladně to vnímali i mí kolegové. V reálu jsme navíc předvedli i ukázku tréninku A-týmu HC Oceláři Třinec, který byl zaměřen zejména na rychlé otáčení puku, nátlakovou hru na soupeře a byl spíše se zaměřením na zrychlení hry, než na její zpomalení. Přál bych si, aby byl trénink pro všechny účastníky obohacující, mohli z něj některé věci použít a aplikovat u svých týmů, jak v mládeži nebo u dospělých.
Byl bych proto samozřejmě moc rád, kdybychom takový seminář mohli společně s naší organizací opět pořádat. Mně osobně to hodně bavilo a líbilo se mi, že k nám přijeli trenéři z různých koutů republiky. Je vidět, že zde byl po podobné akci hlad a takto vysoké účasti si vážím. Ne vždycky se trenéři snaží dobrovolně vzdělávat a získávat nové vize a pohledy na hokej a proto jsem rád, že tentokrát byl ten zájem veliký. Jak probíhá výběr hráče u mne, jak by se trenéři měli chovat k hráčům nebo co by měli dělat při prvním seznámení, bylo určitě hodně zajímavé.
Rozeběhla se i extraliga
Jinak se nám na plné obrátky rozeběhla už také naše domácí soutěž. Na úvod jsme přivítali mužstvo Českých Budějovic, které je velmi kvalitním soupeřem. V létě hodně posílili, ale my jsme se na ně dokázali připravit dobře. Hráli jsme zodpovědně a byli silní v osobních soubojích. Vyhráli jsme zaslouženě, byť to skóre mohlo být ještě trochu vyšší. Zápas nám však vyšel v přesilových hrách, za což jsme rádi.
Následovalo utkání v Plzni, kde jsme prohráli 2:3, což bylo mrzuté. Na můj vkus tam bylo až příliš necitlivých vyloučení, která zápas ovlivnila, ale nechci se na to vymlouvat. Pořád jsme měli dost času na to ještě zápas i z tohoto stavu otočit. Třetím duelem letošní sezony pak byl domácí souboj s Litvínovem. S ním sice máme dlouhodobě zejména doma hodně kladnou bilanci vzájemných zápasů, ale tentokrát sem přijeli Severočeši plní pohybu a sebevědomí. Zejména v první části zápasu nám notně zatápěli a až po korekcích v sestavě, kdy jsme strhli hru na tři útoky se zápas nakláněl na naši stranu. Odmakali jsme to a vydolovali velmi cenné dva body, byť v závěru jsme možná sahali i po třech.
Zatím jsou všechny týmy v plné síle. Jak se ale sezona dostane někam k přelomu první a druhé čtvrtiny, začne už možná někomu docházet dech, sebevědomí nebo se dostane do lehkého útlumu. Všechno je ale zatím velmi vyrovnané, každý může v tuto chvíli porazit každého, hráči všech týmů mají ještě spoustu sil, jsou v pořádku, týmům nikdo nechybí, ale i proto je důležité se do toho dostat hned zpočátku, posbírat nějaké body a chytit začátek sezony.
Na stadiony už sice opět mohou chodit diváci, ale bohužel jsem jich u nás zatím moc neviděl. Máme kapacitu jemně přes 5000 a zatím jich na naše dva zápasy přišlo v průměru jen lehce přes 2500. Fanoušků by určitě mohlo být i více, zatím je ta situace vcelku příznivá. Ale buďme rádi za to co je. Věřím, že si k nám postupně zase najdou cestu a budou nás podporovat stejně jako v minulých letech. Plný stadion nás bude nabíjet ať už v domácích nebo ve venkovních zápasech, hráčský výkon tím zcela jistě poroste.
Olympiáda s hráči NHL mě těší
Další důležitou zprávou posledních týdnů je odsouhlasený start hráčů NHL na olympijském turnaji v ledním hokeji. Mně osobně, jako hráče, olympiáda minula, takže kvituji to, že se hráči ze zámoří zase jí budou moci účastnit. Je určitě spousta hráčů, která by si to chtěla zažít, chuť reprezentovat na OH byla vždy u všech hráčů veliká a všichni určitě uvidíme kvalitní zápasy.
Mínusem je, že to bude v naší již rozběhnuté sezoně, ale nemyslím si, že by kluby z extraligy měly během turnaje přijít o nějak velké množství hráčů. Spousta Čechů nebo Slováků působí v NHL, nebo v nižších zámořských soutěžích, KHL i v jiných špičkových evropských ligách. Komu těch hráčů bude scházet během olympijské přestávky trochu více, měl by se na to připravit a třeba i na závěr sezony posílit, třeba dobrou prací na hráčském trhu a zvětšit hloubku kádru pro finální sestavu směrem k play-off. Někdo těch hráčů pro reprezentaci bude mít více, někdo méně, ale nemyslím, že by to mělo znamenat nějaký velký zásah do sestav u nás v extraligových týmech.
Užívejte si Babího léta a věřím, že si opět najdete cestu na zimní stadiony a přijdete nás na některý z příštích domácích nebo venkovních utkání zase podpořit. Mějte se krásně.