Hokejová sezona skončila. Nastává prostor pro odpočinek i zamyšlení, na které mezi po sobě rychle jdoucími zápasy a tréninky v sezoně moc času nezbývá. Rád bych se s Vámi podělil o to, jak by z pohledu hlavního trenéra měl vypadat a pracovat ideální realizační tým. Samozřejmě však záleží na tom, v jaké kategorii a soutěži se tým nachází, jaké podmínky a důvěru od vedení organizace pro svou práci trenér má. Možná se to nezdá, ale bez správně fungujícího realizačního týmu se úspěchy nedostaví.
V realizačním týmu je potřebný každý člen. Hlavní trenér v něm musí mít lidi, kterým důvěřuje a o kterých ví, že jsou oddání hokeji, hráčům, organizaci a úspěchu. Musí pracovat na úplné maximum. Stejně jako u hráčů na dennodenní bázi musí být nastavená 100% připravenost, oddanost a náročnost i pro realizační tým.
A právě zde navazujeme na předchozí článek a podíváme se na specifika dalších pozic.
Kondiční trenér
Pro hráče by měl být neskutečný profík a odborník, měl by se neustále snažit posouvat své limity a vědomosti, protože jen tak bude moci posouvat i všechny ostatní hráče. Musí respektovat požadavky trenérů a stát za nimi, věřit a být s nimi na jedné lodi společně s kondičním a silovým nastavením hráčů. Vždy by pro něj měli být hráči na prvním místě. Kluci takového člověka respektovat budou, profesně mu i budou důvěřovat.
Vrba a kamarád, který u nich ale zároveň má přirozený respekt. Správný kondiční trenér nikdy neodejde ze stadionu dřív než oni. Také ho vnímám jako spojku mezi hráči a trenéry.
Největší díl práce zastane kondiční trenér samozřejmě v letní fázi, kdy se hráči fyzicky a kondičně připravují na náročnou sezonu. Vnímám, že v daném období je důležitější než ostatní trenéři, kteří by mu měli co nejvíce asistovat. Kondiční trenér by ale měl zohledňovat, jaké hráče má v týmu, jakým hokejem se chce tým prezentovat, jaké v něm chtějí praktikovat principy. Také by se měl s hlavním trenérem shodnout na celém tréninkovém procesu, následně tréninkovou přípravu obohacovat a okysličovat o zajímavé novodobé detaily.
Měl by být přizpůsobivý, ale taktéž i samostatný při individuální práci s hráči.
Další úprava jeho práce totiž nastává v situaci, kdy už tým trénuje na ledě. Suchá fyzická příprava ubývá. Je důležité, aby hráči doplňkově pracovali s činkami nebo kondicí nad rámec tréninků na ledě. Kondiční trenér je nápomocen při tréninkovém procesu například s hráči, kteří se vrací po zranění. Podstatné a důležité je jeho propojení s fyzioterapeutem.
Fyzioterapeut
Prozradím, že v mém bývalém týmu při mém květnovém příchodu nebyl, přitom ho hráči potřebovali a vyžadovali. Podařil se najít až po třech měsících, kdy scházel na možná nejdůležitější fázi přípravy na sezonu – letní přípravě. Tam hráči podstupují velkou a náročnou přípravu, v níž potřebují i adekvátní regeneraci. Práce fyzioterapeuta není stejná jako u kondičního trenéra, nekončí letní přípravou. Prolíná se celou sezonou.
Tato profese také je propojená s lékařem. Pro fyzioterapeuta není důležitá jen léčba, ale i prevence. Společně s kondičním trenérem a lékařem tvoří trojici, která pomyslně drží hráčovo zdraví, připravenost a obezřetnost mimo led.
Masér
Jeho náplň práce se podobá fyzioterapeutovi. Tento člen „realizáku“ má na starost masáže, ale také přebírá zodpovědnost za určitý kompletní chod kabiny nebo také úklid. Je to komplexní balíček, co musí obstarat. Maséři by měli být týmu k dispozici téměř kdykoli. Musí se orientovat, kdy je nařízená regenerace a kdy je naopak regenerace dobrovolná. Je nutné také zohlednit, že jeden masér nezvládne namasírovat za rehabilitační den 20 hráčů. Začne v deset/jedenáct dopoledne po tréninku a nevydrží deset půlhodinových masáží za sebou. Jde o prioritizaci, hledání skulinek a organizaci jeho práce. A samozřejmě také o vytvoření pozitivní atmosféry a klimatu v šatně.
Kustod
Musí tahat za jeden provaz s celým týmem, realizačního nevyjímaje. Pracovat pro hráče, respektovat je, chovat se k nim uctivě, připravovat jim zázemí, brousit brusle, poskytovat hokejky a vybavení, které je pro jejich 100% výkon a pohodu naprosto zásadní.
Vzpomínám si, že jsem jako velmi mladý hráč zažil kustoda, kterého jsem poprosil o izolepu nebo novou hokejku. Místo vyhovění mě vyprovodil větou: „Prosím tě, ty to nepotřebuješ.“ Člověk to následně musel řešit s agenty, kteří volají na klub. Zdá se mi, že spousta kustodů ze staré generace stále zůstává v systému českého hokeje, možná i proto, že tyto pozice nejsou až tak vyhledávány a také finančně dobře ohodnoceny. Ano, jedná se o milovníky ledního hokeje, možná i bývalé hráče, ale jen tohle v žádném případě nestačí. Už teď ale nově pozoruji, že spoustu mladých a snaživých kustodů se dere na povrch. V profesi se snaží neustále posouvat. V jejich povolání je důležité pracovní nasazení, rychlost reagování, fyzická zdatnost, ochota a vřelost.
Kustod by měl mít čisté svědomí, že hráčům odevzdá maximum. Že se prostě „rozdá“. Ono ale nejde jen o kustoda. Všichni v realizačním týmu bychom měli hráčům poskytovat nejlepší možný servis.
Takhle si já představuji fungující realizační tým.
Zdroj fotografie: ČTK
