V dnešním oddechově laděném článku se zblízka podíváme na puky, Stanley Cup i živé chobotnice!
Puk sem puk tam
Lední hokej, stejně jako celá řada jiných sportů, začínal metodou pokus-omyl. Jedním z takových omylů, které (naštěstí!) nevedly k zářné budoucnosti, byl i puk uplácaný z koňského nebo kravského lejna. Zmrzlého, samozřejmě. Trus nahradil časem dřevěný, hranatý puk, který se ale příliš neosvědčil, a tak se postupně začalo hrát s ořezaným gumovým míčkem. První puk, tak jak ho známe dnes, spatřil světlo světa někdy koncem 19. století. Dnes se puky vyrábějí z vulkanizované pryže, jedny z nejznámějších jsou dokonce od nás z Valašska.
Před každým zápasem se puky namrazí na teplotu okolo -10 °C, to proto, aby se nezadrhávaly nebo nerozpouštěly led. Puk se během utkání mění ve chvílích, kdy je poškozený, vystřelený do hlediště nebo odebraný hráčem, který vstřelil svůj první nebo milníkový gól. Asistent puky rozhodčím vytahuje z malého chladícího boxu přímo mezi trestnými lavicemi. Po utkání se všechny použité puky prohlédnou, a pokud jsou bez vady, použijí se zase při dalším utkání.
Od loňského roku se v NHL hraje s puky, které na sobě mají logo z termochromní barvy. Při ideální teplotě je logo purpurové a jak se puk otepluje, logo postupně bělá. Rozhodčí tak na první pohled poznají, kdy je puk zapotřebí vyměnit.
Chybička se vloudí
Stanley Cup, Svatý grál ledního hokeje, nese své jméno po kanadském guvernérovi, lordu Fredericku Stanleym. Jakožto velký fanoušek ledního hokeje zakoupil v roce 1892 u místního stříbrníka punčovou mísu, která se postupem času stala nejprestižnější hokejovou trofejí. Paradoxem je, že Lord Stanley nikdy pohár vítězi nepředal a dokonce se ani nezúčastnil žádného ze zápasů o Stanley Cup. Původní punčová mísa „odešla do důchodu“ v roce 1924 a aktuálně odpočívá v Hokejové síni slávy v kanadském Torontu. Nahradil ji zbrusu nový pohár, který od roku 1948 prošel už několika úpravami.
Nedílnou tradicí, která se pojí s vítězstvím playoff NHL je vyrývání jmen vítězného týmu přímo na pohár. A je až k nevíře, kolik chyb je na poháru nasekáno. Příkladem budiž vítězové z roku 1972, Boston Bruins, kteří jsou na poháru jako Bqstqn Bruins. Z Pata McReavyho je Pat McCeavy a Toronto Maple Leafs byli překřtěni na Toronto Maple Leaes.
Na poháru je vyryto také 16 ženských jmen, dříve totiž mohli hráči na pohár vyrýt i jména rodinných příslušníků. Mike Illitch toho využil na maximum a na pohár nechal zvěčnit nejen sebe, ale i jméno své manželky a tří dcer. Bez zajímavosti není ani to, že už bezmála 40 let vyrývá jména na pohár kanadská umělkyně Louise St. Jacques. Jména vyrývá ručně a jedno jí zabere asi půl hodiny (celkem jich je vždy kolem 50).
Síla pověrčivosti
Neoficiálním maskotem Detroit Red Wings je fialová chobotnice jménem Al. Proč? Protože ji v roce 1952 dva fanouškové – bratři a prodejci ryb na místním tržišti, hodili před utkáním přímo na led. Red Wings utkání vyhráli a jelikož je každý sport protkaný skrz na skrz pověrami a rituály, házení mrtvé chobotnice na led se stalo tradicí. V roce 1995 jich fanouškové na led hodili během utkání celkem 36 a jedna z nich vážila celých 17 kilo!
Těžko říct, jestli se fandové ostatních týmů inspirovali právě u Red Wings, ti každopádně nejsou jediní, na které během zápasů „prší“ zvířata.
Těsně před prvním utkáním Florida Panthers vs. Calgary Flames v sezoně 1995/96, se v šatně Florida Panthers objevila živá krysa. Kapitán Scott Mellanby neváhal a jedním dobře mířeným úderem holí krysu zlikvidoval. Ten samý večer vstřelil stejnou holí hned dva góly, díky kterým zápas vyhráli. Po utkání prozradil novinářům, že se mu sice nepovedl hat trick alias tři góly během jednoho utkání, zato se mu povedl rat trick.
Pověrčiví fanouškové si událost vyložili tak, že krysa týmu přinesla štěstí, a tak jej hned při dalším utkání zasypali stovkou plastových krys. A Panteři opět vyhráli.
Počet krys se s každým dalším zápasem stupňoval. Ve finále o Prince of Wales Trophy zasypali fanouškové led třemi tisíci plastovými krysami, které muselo uklízet na 40 lidí. Panteři ten večer zvítězili a poprvé v historii se tak dostali do finále Stanley Cupu. Tam bohužel podlehli týmu Colorado Avalanche. Podobný úspěch už nikdy nezopakovali, na jejich „rok krysy“ se však zapomenout nedá.
V Česku podobnou tradici udržují třeba v Pardubicích, městě perníku. Po vítězných utkáních místního týmu prší na led jakožto oslava vítězství malé i velké perníčky. U nás v Třinci zatím po vítězném utkání domácího týmu neprší nic… a snad ani nebude vzhledem k ocelářské povaze města 😉
