Po roce s rodinou, odpočinku, cestování a vzdělávání se naplno vracím do extraligy. Moc si přeji, aby sezona v Pardubicích dopadla skvěle. V mém předsezonním článku shrnuji, jak vypadaly úvodní měsíce v novém klubu a jak bych si přál, aby vypadaly ty následující.
Léto a seznamování
S přípravou Dynama jsem byl velmi spokojený. Byl jsem rád, že jsem kluky mohl poznat. Absolvovali jsme dost dvoufázových tréninků, stihli jsme i soustředění v Krkonoších, kde si kluci sáhli až na dno. Věřím, že suchá příprava byla náročná. Do pěti týdnů jsme jako trenéři nacpali devítitýdenní program. Po krátkém odpočinku kluci v červenci skočili na led. Odtrénovali jsme to, co jsme potřebovali. V srpnu jsme hodně biflovali věci, na kterých si zakládám, jako je práce v systému a organizace celoplošné nátlakové hry. A věřím, že se nám to v průběhu sezony vyplatí.
Návštěva ciziny a Liga mistrů
V polovině srpna jsme sehráli turnaj v italských Dolomitech. Hráli jsme proti Davosu i Augsburgu, což byly kvalitní zápasy po náročném cestování autobusem. Kluci to ale zvládli skvěle. Ligu mistrů jsme zahájili proti Ilves Tampere, který do Pardubic přijel tři dny před utkáním a v Česku si udělal menší soustředění. Zápas nám nevyšel podle představ, prohráli jsme jej 1:3. Vyhráli jsme, ale těžký zápas proti Skellefteå ve Švédsku, které poslední sezony pravidelně hraje o medaile ve švédské lize. Doma jsme porazili norského mistra, Stavanger a velice dobrý zápas byl i proti německému Ingolstadtu, který v minulé sezoně vyletěl jako kometa a v německé soutěži skončil na 2 místě.
O výsledky nám ani tolik nešlo, do toho naši hráči tvrdě trénovali a chystali jsme se na extraligu, která vypukne 15. září. Mrzí mě některá zranění našich hráčů, jako u Martina Kauta nebo Ondřeje Rohlíka. Kluci by nám jistě pomohli a ostatní by si mohli víc odpočinout a naopak i potrénovat.
Představy o výkonech v extralize
V podstatě kromě příchodu Martina Kauta jsem nijak do týmu, co se týče akvizic, nezasahoval. Všem hráčům jsem chtěl dát novou šanci se ukázat. Mou velkou snahou bylo přes léto naučit kluky měnit tempo hry. Být agresivní, když je na to prostor. Na druhou stranu ale umět hrát i jednoduše a zajištěně zezadu, když není potřeba dát gól. Tlačil jsem tým do toho, aby získával zkušenosti v těžkých bitvách. Vím, že to nebudeme mít jednoduché proti nikomu.
Když budeme jako trenéři vymýšlet herní plán, budeme se snažit napasovat naši hru na daného soupeře, abychom zápas zvládali za tři body. Jakýmkoli způsobem. Speciálními týmy, hrou pět na pět, rychlostí nebo agresivním napadáním a celoplošným hokejem. Pro nás trenéry to je velká výzva.
Můj vzkaz fanouškům
Fanoušci už v Champions league byli skvělí. Proti Ilvesu na konci srpna dorazilo okolo šesti a půl tisíce diváků a i další domácí zápasy navštěvovaly v hojných počtech. Poznávám, že Pardubice jsou skutečný český “Hockeytown”, prodal se rekordní počet permanentek. Vnímáme podporu lidí a budeme ji chtít s celým týmem vrátit, aby z hokeje měli radost a dál nás podporovali. Přeji si, aby sezona dopadla skvěle. Já, mí kolegové i celý realizační tým pro to společně s hráči uděláme maximum. Nezapomínejme, že je to ale sport, který dokáže být krásný, ale i nevyzpytatelný.
Zdroj fotografie: HC Dynamo Pardubice
