Spojuje nás toho dost. Angažmá v Buffalu, názory a pohled na hokej, ale především láska k tomuhle nádhernému sportu. Na pravidelný stream jsem pozval Jana Ludviga, se kterým jsem rozebíral třeba rozdílnosti mezi Českem a zámořím. Honza skoro třicet let pracoval jako skaut NHL, nyní trénuje juniory v Kanadě a funguje i jako dovednostní kouč. Naše zajímavé povídání si lze i zpětně přehrát na Instagramu, tady vám nabízím malou ochutnávku.
Letní nadstavba
Jak to vidí Honza: Ti, kteří mají ambice a myslí to vážně s NHL, mají individuální kouče. Všude se dají najít lidé, kteří umí něco naučit. Existují ale i ti, kteří umí hlavně dobře mluvit. Spousta věcí se dá vyčíst z knih, ale myslím, že nejlepší je si vše sám prožít jako hráč nebo kouč. To máme s Vaškem podobné.
Jak to vidím já: Pro trenéra je jen plus, když dovede odhadnout, čím si hráč nejen v tréninku prochází. Prostor na dotrénování hráčů a tvorbu charakteru je přes léto hrozně krátký a každý se tomu úplně nevěnuje. Dovednostní trenéři to mají těžké. Je to náročná, ale i naplňující práce, když je vidět, jak se hráč posouvá.
Rozdíly v severoamerickém hokeji
Jak to vidí Honza: Jsem hrozně vděčný, že jsem si zahrál NHL v 80. letech. V porovnání s dnešní ligou nebo Evropou to byla divočina. Mohli jste se poprat třikrát za zápas, než vás rozhodčí vyhodili. Většinu Evropanů v NHL nezastaví dovednosti, bruslení nebo umění s pukem. Zastaví je, že jim chybí to, co mají Kanaďané v sobě odmalička. Přirovnávám je k pistolníkům, kteří mají za pasem několik pistolí. První je hokejovost. Ta když nefunguje, začnou hrát do těla. Když nefunguje ani to, vsadí na praní. Většina Evropanů má jednu pistoli a když nefunguje, nemají kam sáhnout dál.
Jak to vidím já: Když jsem byl rok bez aktivního hokeje, jezdil jsem po stážích. V New Jersey Devils jsem viděl, jak hráče žene konkurence. Na kempu bylo přes 50 hráčů a podle výše kontraktů bylo jasně dané, že se o dvě zbývající volná místa na soupisce NHL pere 30 z nich. Přitom se bavíme o vysoko draftovaných hráčích, kteří už byli prověření po farmách nebo juniorských soutěžích. Já mnohdy na ledě jen žasl: „Co je to za hráče? Toho bych hned bral do týmu.“ Vysoký, gólový, dobře bruslící, prostě hotový hokejista. Dostal jsem ale odpověď: „Ten kluk je z farmy, kde dal 20 gólů. Na NHL ale nemá šanci, bude muset čekat na farmě.“ Taková konkurence v Česku chybí.
Bitvy o Stanley Cup
Jak to vidí Honza: Letošní play off bylo pro celý svět hodně zajímavé. Hokej se hodně posunul v dovednostech nebo rychlosti, ale některé věci platily před sto lety a platí i teď. Finále Florida proti Vegas, to byl hokej dospělých. Potvrdilo se, že k úspěchu stále vede houževnatost, tvrdost a obětavost.
Jak to vidím já: Pozoroval jsem nadšení Floridy v play off. V úvodní sérii proti Bostonu měla podle předpokladů skončit. Čistě hokejově měl jít dál soupeř, ale Florida chtěla víc postoupit. I při porážkách byla lepším týmem. Florida se semkla a dostala se daleko. Z jejich strany to bylo až neskutečné play off.
Nasazení v tréninku
Jak to vidím já: Jsem v Pardubicích zhruba čtyři měsíce a beru jako automatické zařadit do přípravy dvoufázový trénink, soustředění nebo různé druhy tréninků, co se týče intenzity, kondice a vytrvalosti. Od prvního dne jdou hráči v tréninku na doraz. Znám trenérské kolegy v extralize, kteří například nezařazují dvoufázové tréninky. Nesnaží se vyždímat maximum, ale spíš se s kondičními trenéry soustředí, aby hráče nepřetížili, nenaštvali a potenciálně neunavili pro následující trénink, limitovali možné zranění z únavy. Hráči v Pardubicích se s našimi tréninky srovnali velmi dobře, i když věřím, že to byl pro ně zpočátku šok.
Jak to vidí Honza: V přístupu vidím veliký rozdíl. Kanaďané jsou na sebe hodnější mimo led, ale na něm daleko zlejší. Není to žádná zákeřnost. Jako skaut jsem při trénincích Devils viděl ohromné nasazení u Scotta Stevense nebo Bobbyho Holíka, jako v zápase. V hokeji neexistuje vypínač jako na světlo. Nejde trénovat na půl plynu a pak hned přepnout do zápasového režimu. Kanaďané jsou v tom tohle fantastičtí. Tohle pochytil můj syn John. Je sice rozený Čech, ale vyrůstal v Kanadě. Nenávidí porážky a museli byste ho snad zabít, abyste ho dokázali porazit.
