Práce hráčů v NHL skončila. A co teď? Jedná se o situaci a pocity, které poslední dny a týdny zažívá spousta českých hokejistů za mořem.
Co rozhoduje o tom, jestli si hokejista prodlouží sezonu v národním týmu na mistrovství světa? Jak jsem já trávil bezprostřední chvíle po konci ročníku NHL? A kde si hokejista nejlépe odpočine?
Vše pro úspěch a play off
Věřím, že nikdo v NHL nechce končit sezonu posledním utkáním základní části. Ta směřuje k play off, kde si to rozdáte s těmi nejlepšími. Uspějí ti, kteří dovedou posunout svoji hru ještě o něco dál.
V play off se samozřejmě kumuluje velká únava. Dáváte si prášky proti bolesti, protože hrajete i s nejrůznějšími šrámy. Máte výron, pořádný modrák po zblokované střele nebo naštípnutý prst. Se vším se dá hrát, není cesty zpět. V play off se ukazuje, jestli jste válečníci, kteří vyhrávají tituly, anebo měkkoty, které počítají dny k odletu na slunnou dovolenou.
První chvíle po pořádné fušce
Kolikrát v závěru sezony máte pocit, že vás bolí celý člověk. Únava je srovnatelná, jako když jste v počátečním stadiu chřipky. Jakýkoli pohyb neskutečně bolí.
Pamatuju si na jeden rok v Buffalu. Byl jsem začínající hráč NHL, ještě jsem neměl s sebou rodinu. Zkušenější spoluhráč Richard Šmehlík si mě vzal pod křídla a stali se z nás velicí kamarádi. Když nám skončila sezona, dostali jsme od klubu třídenní volno, po kterém jsme s ostatními už jen potkali na týmové akci, kde jsme měli závěrečnou podpisovou akci pro fanoušky. A za těch pár dní jsme s Ríšou neuvěřitelně nakynuli!
Po měsíčním strádání v play off konečně přišlo období, když jsme se ládovali kuřecími křidýlky. K tomu jsme si přiobjednali pizzu, zapíjeli to pivem. Poseděli jsme a dopřávali si vše, co nám předtím životospráva nedovolovala. Když jsem se po třech dnech zvážil, měl jsem o pět kilo víc. Přitom jsme nejedli ani nijak extrémně nezdravě. Jen se ukázalo, jak byly naše organismy vyčerpané.
V reprezentaci. Být, či nebýt?
Doufám, že v konečném výsledku nikdy není otázka postavená: Chci, nebo nechci reprezentovat? Jsem přesvědčený, že český kluk chce v každém případě reprezentovat, ale vstupují do toho další okolnosti. Může to být dlouhá sezona nebo samotná výkonnost v ní. Někdo v ní například nehrál moc dobře, nebyl v dobrém týmu a z celého roku je hráč tak frustrovaný, že dospěje k tomu, že by na šampionát jen zabíral místo.
Dost také záleží, zda má hráč podepsaný kontrakt i pro příští sezonu NHL. Hráči dají na radu vedení klubu nebo agenta. Na mistrovství světa si může třeba vážně poranit koleno nebo rameno, rekonvalescence může trvat klidně půl roku, což se odrazí na výsledku souběžného jednání s organizací o nové smlouvě. Risk je to velký a kluci to mají určitě v hlavách.
Zdravotní stav hraje i tak velkou roli. Musíte projít výstupní zdravotní prohlídku, která obnáší komplexní vyšetření pohybového aparátu. Zohledňují se zranění, která v sezoně hráč prodělal. A v konečné fázi, pokud si organizace z jakéhokoli důvodu nepřeje vaši účast, hráč v pětadevadesáti případech ze sta na šampionát v žádném případě nepojede.
Odpočinek. A začínáme znovu
Někdo se těší, až vezme prut a vyrazí na ryby. Někdo je turista, který toho ve volnu dost nachodí. A někteří kluci jsou v dobrém smyslu slova blázni, kteří týden po vyřazení začnou trénovat na novou sezonu. Já si nejlépe odpočinul u moře, kam jsem se hodně těšil. Užíval jsem si tepla a relaxoval, odpočíval. Koukal jsem na moře, dal si drink, to byla a je vždy pohoda a balzám na duši!
Po přesunu do Česka už to není jen o odpočinku. Chcete navštívit rodinu, kamarády a známé. Do toho slíbíte účast tam na tenisovém turnaji, na exhibičním fotbalovém zápase, chodíte na různé akce pro základní a střední školy anebo vás pozvou do televizního pořadu. Mezitím už začínáte pracovat na fyzické kondici a síle. Připravujete se na další výzvy a zápasy v NHL.
Hokejový kolotoč pokračuje dál.
