Mé vnímání dalších změn v mládežnickém hokeji

Václav Varaďa změny mládež

V minulosti jsme měli daleko širší základnu a kvalitnější mládežnický program, který generoval více hráčů pro draft NHL i nejvyšší seniorské soutěže v Česku. Mladí si místo zkrátka uhráli, ve většině případech i zasloužili. Spoustu pozitivních věcí ale vymizelo. Český hokej vymyslel další změnu mládežnických soutěží, která by měla začít platit už za necelý rok. Podle mého názoru ale místo zlepšení přinese spíš opačný efekt.

O chystaných změnách se dočtete na sportovních a hokejových serverech. Velmi zjednodušeně řečeno jde o to, že pro dospívající hokejisty přibude jedna mládežnická kategorie.

I když podobný systém fungoval v minulosti, z mého pohledu v současnosti už nedává smysl. Nemáme dostatek hráčů, roli hraje i finanční stránka, která zahrnuje platby za led, další trenéry, výdaje na provoz dané kategorie, cestování týmu na utkání, jejich stravování, šatny nebo energie. Některé stadiony nejsou ani kapacitně uzpůsobené, aby se tam vešla další kategorie. A považuji za nemyslitelné, aby se například mladí kluci převlékali někde na chodbě. Mládežničtí trenéři také nemohou pracovat zadarmo. Přibydou utkání, při rozšíření zohledňuji i další výdaje třeba i na rozhodčí.

Svaz avizoval, že se na nákladech bude určitým způsobem finančně podílet, ale největší zátěž jde za samotnými kluby, které se vzniku nové kategorie bránily a stále brání. Je veřejně známo, že se návrh hodně diskutoval. Vládly rozporuplné názory, ale nakonec velmi těsně prošel a vedení svazu jej odhlasovalo.

Dostávají se ke mně zprávy, že vysvětlování ze svazových struktur nebylo přesvědčivé, amatérské a dostatečné na to, aby extraligové i nižší kluby viděly potenciál a prospěch ze změn. Je to ale odhlasované a bude se s tím muset pracovat. Nyní jsme ve fázi, kdy se ukáže, zda schválené změny nastanou, dojde k dodatečné úpravě nebo se plány pozastaví. Extraliga zastává názor, že je to nesmysl. A smutné je, že na tom kromě klubů z nejvyšších pater budou bité i oddíly z nižších soutěží.

Mladí hráči se budou věkově přesouvat do dalších kategorií, ale nezabrání to v tom, aby dál odcházeli po 17. narozeninách, do zahraničí.

Dříve se věřilo českému programu a kvalitě soutěží. Dnes je trend, že pokud máte talent, chcete se dostat z České republiky. Jakmile má mladý hokejista před draftem, je i pro něho výhodné odejít ven, naučit se jazyk, stabilizovat se v kanadskoamerickém hokeji a vydobýt si svou pozici. Všichni cítí, že je to daleko lepší cesta ke svému snu hrát jednou NHL.

 

Co se musí změnit nejdříve

Máme s tím aktuální zkušenost i ve vítkovickém klubu. Náš juniorský hokej v posledních měsících před sezonou opustilo hned několik hráčů. Nejedná se například o ročníkově nejlepší hráče v celé zemi, nemají ani reprezentační zkušenosti, ale přesto odcházejí do zahraničí.

Odcházejí s tím, že si chtějí zahrát kvalitní juniorskou soutěž, posunout se v kariéře dále, naučit se řeč, osamostatnit se. Klub jim v tom nechce bránit a není dobré odchovancům kazit jejich sny. Zároveň si uvědomuji, že existuje dobrý, ale i špatný odchod do zahraničí. A domnívám se, že v českém hokeji převažuje počet těch odchodů, které ve finále „nevyjdou“. Mladý jedinec se v cizině neprosadí, nesedne mu tamní styl hokeje, není připravený, stýská se mu po domově. Vydrží pár měsíců, možná sezonu, ale po stráveném období venku jsou kluci poznamenaní fyzicky, výkonnostně nebo i psychicky. Po návratu má už jeho mateřský klub lepší hráče, které si v mezidobí piplal. Měli bychom vyvinout maximální úsilí, abychom podobným odchodům a situacím zabránili. A zkvalitnění mládežnických soutěží může být jednou z cest.

Je nutné zmínit, že se změny v mládežnickém hokeji plánují do období, kdy se do dorosteneckých a juniorských kategorií dostává generace, které poznamenaly covidová pandemie a restrikce. Například ve Vítkovicích máme ročník, který čítá pouze okolo 15 hráčů. Je logické, že menší kluby na tom budou ještě daleko hůře.

Větší kluby samozřejmě musí na situaci reagovat a doplňují stavy. Hledají ukryté diamanty v klubech z nižších soutěží, na které se problém následně přenáší. Na obranu extraligových klubů bych rád upozornil, že si pouze nevybírají schopnější kluky, ale většinou se pokouší dohodnout a pošlou na oplátku hráče do jiné kategorie nebo takového, který by neměl patřičné vytížení. Je to o tom, že kluby pracují s podmínkami, které mají a chtějí si vyhovět.

Domnívám se, že pokud se má náš hokej zlepšit, musí dojít k úplně jiným změnám. Musí se změnit nálada i nastavení. Změny by měly být systematické a plánovité. Nesmí přicházet pět minut po dvanácté a hlasovat o nich, aniž by hlasující nebo zástupci klubů neměli patřičné informace a data, co změny přinesou.

Myslím, že také pokulháváme ve věcné a odborné debatě napříč hokejovým spektrem. Stojím si za tím, že i nesouhlas může být v diskusi posilujícím faktorem. Nelíbí se mi, že nesouhlas spíš vede k urážkám nebo naschválům. Tohle je základ, čeho bychom se měli vyvarovat, pokud chceme náš hokej posouvat vpřed.